Falešná březost

Falešná březost neboli pseudogravidita se vyskytuje poměrně hojně u nekastrovaných fen. Její nástup lze očekávat nejčastěji v 4–6. týdnu po hárání.

Falešná březost je stav spouštěný na základě hormonálních změn v těle feny. Když jsou ve fázi hárání, hladina progesteronu se zvýší. Ve chvíli, kdy hárání odezní, hladina progesteronu se snižuje a naopak se zvyšuje množství hormonu prolaktinu. V tuto chvíli může dojít k hormonální nerovnováze, která vyústí ve fyziologické změny na těle feny, která si tím pádem myslí, že je březí, a proto se začne i tak chovat.

Fyzické a psychické změny: Začne se chovat apaticky, smutně a jako by jí nebylo dobře. Může přibrat na váze, začne se jí zvětšovat mléčná žláza a dokonce i začne produkovat mléko. Vytváří si místa pro porod (hrabání, trhání papírů a dek, jejich nošení na bezpečné místo). Typické je schraňování hraček a jiných předmětů, starání se o ně jako o štěňata.

Doporučuje se snížit příjem krmiva, je-li apetit zvýšený, přidat pohybové aktivity a sebrat hračky a předměty, které si fenka vybrala za štěňata. 

Nedoporučuje se mléčnou žlázu zahřívat, nebo mléko odstříkávat, tím se produkce pouze zvýší. Na zvážení je mírné chlazení mléčné žlázy, sledování, nedochází-li v nějakých oddílech mléčné žlázy k zánětu – zatvrdnutí, změna barvy, vyšší teplota, bolestivost. Je nutné zajistit, aby si fena struky neolizovala.

Pokud je laktace v mléčné žláze masivní, veterinární lékař může předepsat léčivo pro zastavení laktace. S podáváním léčiv může být spojena nevolnost, zvracení a snížení tlaku krve.

Je velmi vhodné nechat fenu vykastrovat přibližně za měsíc po odeznění falešné březosti, nejedná-li se o chovné zvíře. Tímto způsobem lze zabránit vzniku dalších falešných březostí a zejména život ohrožujícího zánětu dělohy.