Epilepsie u psů - Příčiny, projevy, rizika, léčba
Epilepsie u psů je stejně jako u lidí nemoci celoživotní a nevyléčitelnou a trpí ji přibližně 3 % psů všech ras. Pomocí léků však můžeme psovi zajistit spokojený a plnohodnotný život. Pokud bude pes léky užívat pravidelně, epileptických záchvatů bude minimum. Pes trpící epilepsií musí být pod dohledem veterinárního lékaře. Toto onemocnění se může vyskytnout u jakéhokoliv psa nebo kočky v každém věku.
1.Co je to epilepsie?
Jedná se o funkční onemocnění nervového systému. Projevem epilepsie jsou křeče způsobené nadměrným drážděním nervových buněk elektrickými výboji.
2.Jaké jsou nejčastější příčiny epilepsie?
Mezi nejčastější příčiny se uvádějí mozkové nádory, poruchy při porodu, úder do hlavy nebo nehody (topení, škrcení, otrava).
3. Jak poznám, že jde o epileptický záchvat?
Epileptický záchvat u psů mívá různé podoby. Zvíře stojí či leží na boku a třese se nebo má křeče. Oči jsou otevřené, ale vědomí je porušené a během záchvatu nereaguje na vaše oslovení. U psů je dost časté cvakání zuby, při kterém dochází ke zranění jazyku. První záchvat trvá většinou několik vteřin a pak pomine. Zvíře se pak může chovat zcela normálně nebo se může motat a být dezorientované.
Déletrvající záchvat ho může zabít, neboť v důsledku křečí svaly pracují na nejvyšší výkon a vyrábějí teplo. Tělesná teplota proto stoupá i po odeznění záchvatu. Pokud vzroste nad 42 stupňů Celsia, je víře v akutním ohrožení života v důsledku možného selhání životních funkcí.
4. Jsou některá plemena k tomuto onemocnění náchylnější?
Vliv dědičnosti není zatím zcela u epilepsie prozkoumán, přesto existují plemena psů, která touto poruchou trpí častěji. Mezi tyto plemena patří například pudl, německý ovčák, bígl, kokršpaněl, kólie nebo jezevčík. Každopádně zvířata trpící epilepsii by neměla být zařazována do plemenitby.
5. Má nemoc věkem zhoršující se tendenci?
Někteří psi trpí záchvaty častěji, jiní nikoli. Nelze z toho však usuzovat, že opakované záchvaty znamenají zhoršení nemoci. Zdravotní stav se většinou zhoršuje s přibývajícím věkem nebo následkem jiných onemocnění.
6. Lze záchvatům nějak předcházet?
U pravé epilepsie se dá někdy určit podnět, který vyvolá záchvat, proto je dobré zvíře dobře pozorovat a poznamenat si, co záchvatu předcházelo, jeho průběh i dobu trvání. Často se jedná o silné podněty zvenčí například nadměrný hluk apod. Záchvatu též může předcházet např. nadměrná fyzická zátěž či velký emoční stress (radost, strach). Pokuste se tedy vypozorovat, co záchvaty může způsobovat a snažte se těmto situacím předcházet, omezit nadměrné dráždění nervové tkáně.
Akupunktura a dietní změny mohou také pomoci snížit počet a rozsah záchvatů.
7. Jak dlouho záchvat trvá?
Záchvaty nastávají většinou po probuzení nebo po jídle, kdy se v mozku náhle zvýší aktivita. Záchvaty trvají kolem 5 minut a to včetně chvíle bezvědomí.
Může se bohužel stát, že nadměrné elektrické výboje neberou konce, pacient se vyčerpává, zastavuje se dýchání, teplota stoupá a psu hrozí kolaps až smrt.
Po záchvatu, který trvá několik minut, nastává typické zotavování. To může trvat chvíli nebo u starších psů i několik hodin. Často se pejsci počůrají a to někdy již při záchvatu. Psi jsou velmi unavení a dezorientovaní, mají často hlad a žízeň.
Poté následuje období, kdy se zvíře chová naprosto normálně. Toto období může být různě dlouhé (dny až měsíce).
8. Co dělat když se u psa projeví epileptický záchvat? Lze mu nějak pomoci?
Při prvním záchvatu nedělejte nic a jen dohlédněte, aby nedošlo ke zbytečnému zranění. Snažte se, aby bylo kolem pejska co nejméně lidí a jiných zvířat. Psa raději nehlaďte ani nijak nedržte, mohl by vás omylem pokousat. Za to, co se stane při záchvatu i po něm, nesmíte psa v žádném případě trestat. Po záchvatu psovi umožněte odpočinek.
Pokud ale záchvat neustane do 5 minut, zavolejte vašemu vterináři, který podá nitrožilně injekci proti křečím.
9. Jak změřit teplotu?
Při záchvatu změřte teplotu. Je-li zvýšená (nad 39,5 stupňů), změřte ji znovu za dalších 30 minut.
Zvíře musíte přidržet, konec teploměru namočte do oleje, nadzvedněte ocas a pomalu zasuňte teploměr do konečníku. Pokud zvíře klade odpor v podobě reflexního sevření svěrače, nesnažte se ho překonat násilí, ale chvilku počkejte. K měření teploty je nutné teploměr zasunout asi 3 cm hluboko, jinak je naměřená hodnota nepřesná. Normální teplota u psa se pohybuje v rozmezí 37,5 – 39 stupňů, u kočka 38-39 stupňů. Mláďata mívají teplotu při horní hranici. Teplota měřená ráno je vždy nižší než teplota měřená odpoledne.
Teplotu nad 40 stupňů řešte vždy s veterinářem!
10. Léčba
Fenobarbital je nejúčinnějším lékem k léčbě epilepsie u psů. Jeho hlavní počáteční nežádoucí účinek je sedace. Nicméně u většiny psů se v průběhu několika týdnů rozvine tolerance k sedativním účinkům. U některých psů může způsobit poškození jater. Bromid draselný může být také použit k léčbě epilepsie. Nemá potenciál způsobit poškození jater. Zřídka může způsobít ztuhlost zadních končetin, která se však obnoví jakmile je lék vysazen. Mnoho psů je nejlépe řízeno kombinací fenobarbitalu a bromidu draselného.
Pokud záchvaty nelze ovládat fenobarbitalem a bromidem draselným, lze použít jiné léky, jako je clonazepam, kyselina valproová, Clorazepate a mnoho dalších. Dávky jsou variabilní. Pravidelné monitorování hladin léků je nezbytné, jednak pro kontrolování samotných záchvatů a také aby se zabránilo toxicitě. Rovněž musí být pravidelně kontrolovány jaterní enzymy.
Zdroj: Domácí zvěrolékař pro majitele a chovatele psů a koček, Renata Popelářová, Grada, 2011